Víra v životě Pallottiho a pallotinů

Rok Víry je dobrou příležitostí, abychom se podívali na naši víru: jak věříme? Čím je víra pro mě jako pallotina? Co to znamená být věřícím pallotinem? Tyto otázky nás mohou zavést do hloubky, dovolit jít dále než ustálené formy a schémata.

Když sv. Vincenc Pallotti pozoruje a následně komentuje evangelický „hold mudrců“ zapsaný v Evangeliu podle Matouše, říká: „Ó svatí mudrcové, když jste vstoupili do nejšťastnější jeskyně v Betlémě, nepohoršili jste se, když jste našli hledaného Mesiáše v chudém Děťátku sotva přikrytém skromnými plenkami, v náručí jeho skromné Matky, v chudé jeskyni, uprostřed chudých pastýřů, ale podrobili jste svůj intelekt poslušnosti víry a poznali jste pod přikrývkou bídy, ponížení a lidské slabosti Krále slávy, Spasitele světa a pravého Syna Božího. Děkujeme vám za ten krásný příklad, díky kterému nás učíte, jakým způsobem by se měl lidský rozum podrobit víře v nepochopitelné tajemství Boha. Zároveň vás prosíme, abychom i my dosáhli takovou duchovní sílu a stálost srdce, aby ani klam chyb, ani nepořádek citů, ani žádné jiné pokušení, vnitřní nebo vnější, nepřičinilo se k otřesu ve svaté víře“ (OOCC VI, 215-216).

Když se zamýšlím nad těmito několika myšlenkami otce zakladatele, vidím v nich dokonalý program žití vírou, ve víře a podle víry pro každého pallotina.

Víra pallotina by měla být pokorná
V souvislosti s mudrci z Východu, kteří byli bezpochyby lidmi pokornými, nás sv. Vincenc Pallotti učí, že pokora víry, víry společné s vírou církve všech časů, bude vždy v konfliktu s panující moudrostí těch, kteří se drží toho, co je zdánlivě bezpečné. Opravdu, ten kdo „podrobí svůj intelekt poslušnosti víry“ a žije a hlásá víru církve, v mnoha bodech nepasuje do panujících názorů. Jeho rozhodnutí vyvolávají často výsměch tzv. „realistů“. Je tedy důležité, aby pro pallotina, vnitřně zneklidněného Bohem, byla důležitější cesta podle Jeho směrnic než každé lidské mínění. Podobně jako pro mudrce by pro něj mělo být důležitější pokorné hledání pravdy než výsměch zdánlivě inteligentního světa.

Víra pallotina by měla být aktivní
Svatý Vincenc Pallotti si zároveň všímá, že mudrci z Východu byli lidmi odvážnými, kteří měli „sílu ducha a stálost srdce“. Odvaha odporovat dominujícím směrům a odvaha vytrvání v pravdě jsou nezbytné pro ty, které Pán posílá „jako ovce mezi vlky“. Tedy mudrci z Východu byli lidmi odhodlanými. Nepohoršovali se nad vzhledem: „chudého Děťátka, sotva přikrytého skromnými plenkami, v náručí jeho skromné Matky, v chudé jeskyni, uprostřed chudých pastýřů“. Pallotin by se měl tedy odvážně dívat tam, „kam zrak nedosahuje“, a nedat se svést „klamem chyb ani nespořádanými city ani žádným jiným vnitřním nebo vnějším pokušením“.

Víra pallotina by měla být neustálým putováním
Jedním z velkých současných nebezpečí je „globalizace povrchnosti“ – upozornil nedávno generál jezuitů, páter Adolfo Nicolas. Získáváme informace rychle a bez námahy. Zmačkneme enter a vyskakuje nám pravda – z internetu, z tisku, odkudkoliv. Tedy abychom pronikli k „nepochopitelným tajemstvím Boha a světa“, které připomíná sv. Vincenc Pallotti, nestačí „guglovat“. Je potřeba jít dále, hlouběji, namáhavěji… Mudrci z Východu po tom toužili. Byli lidmi hledajícími Boha. Jejich vnější pouť vyjadřovala jejich vnitřní putování, vnitřní pouť jejich srdcí. Víme, jak nesmírně důležité a zásadní bylo toto putování/hledání pro sv. Vincence Pallotiho. Sebe samého považoval za „člověka na cestě“; toužil vždy žít „ve stavu trpícího poutníka, kterého neustále tráví horoucí touha dojíti…“ (OOCC III, 33). A právě v této dynamice putování/hledání byla zakořeněna také jeho apoštolská tvořivost. Proto vám chci připomenout, že nebezpečnou věcí pro pallotina je chovat se tak, jako by už všechno věděl; jako by Bůh byl jeho vlastnictvím. Pallotin je ten, kdo se staví na odpor současnému diktátu povrchnosti. Neustále hledá nové cesty porozumění Boha a světa. Modlí se, studuje, čte a prohlubuje znalost skutečnosti

To víra je duší putování. To víra nás činí neúnavnými poutníky a dovoluje hledět výše, hlouběji a nad zdání. Přeji všem vysoké a hluboké vznášení se v apoštolských prostorech.

P. Josef Lasak SAC,
provinciál východní polské provincie

Zpět