(1910–1941)
Blahoslavený Josef Jankowski byl pallotinský kněz a mučedník nacistického pronásledování za druhé světové války. Narodil se 17. listopadu 1910 v obci Czyczkowy v Polsku. Již od mládí vynikal hlubokou zbožností a smyslem pro službu druhým. Po maturitě vstoupil do Společnosti katolického apoštolátu (pallotinů), kde prošel noviciátem a kněžskou formací. Na kněze byl vysvěcen roku 1938.
Po svěcení působil jako duchovní správce a vychovatel mládeže. Byl znám svou laskavostí, obětavostí a apoštolskou horlivostí. Po vypuknutí druhé světové války zůstal se svými spolubratry a věřícími, i když mu hrozilo zatčení. V roce 1940 byl zatčen gestapem a deportován do koncentračního tábora Auschwitz.
V táboře se stal oporou spoluvězňům. Sdílel s nimi jejich utrpení, povzbuzoval je modlitbou, slovem útěchy a tichou přítomností. Pro svou kněžskou identitu a pomoc druhým byl vystaven zvláštní krutosti ze strany dozorců. Podle svědectví spoluvězňů byl umučen a zemřel 16. října 1941, pravděpodobně utopením v táborové latríně, poté co byl brutálně zbit.
Jeho smrt byla skutečným mučednictvím z nenávisti k víře. Blahoslaveným byl prohlášen papežem sv. Janem Pavlem II. dne 13. června 1999 ve Varšavě spolu se skupinou 108 polských mučedníků druhé světové války.
Blahoslavený Josef Jankowski, SAC, je pro pallotinskou rodinu i pro celou církev svědkem věrnosti Kristu v krajních podmínkách, kněžské statečnosti a lásky, která se nezalekla utrpení ani smrti.
