Začátek čtvrtého týdne postní doby byl bohatý na různé aktivity alumnů našeho semináře. Zatímco studenti 3.–5. ročníku byli zaměstnáni vedením duchovních obnov pro děti a školní mládež z Ołtarzewa, tři alumni 2. ročníku se vydali na cestu do Lidzbarku Warmińského, aby se ve dnech 16.–18. března zúčastnili formačního setkání vedeného sestrou Kingou Skórskou SAC. Téma setkání se týkalo důstojnosti a našeho pocitu bezpečí v každodenním životě.
Než jsme dorazili do hlavního cíle cesty, zastavili jsme se v Gietrzwałdu, abychom se poklonili Panně Marii a spatřili toto v Polsku zcela jedinečné místo, většinou poprvé. Strávili jsme několik chvil v kapli adorace, v kostele i na křížové cestě. Je vidět, že se toto místo stále rozvíjí, což těší nejen oči, ale i srdce – zvláště s ohledem na skutečnost, že jde o jediné schválené mariánské zjevení v naší zemi.
Když jsme dorazili do Lidzbarku, přijaly nás v domě sestry pallotinky. Po příjezdu jsme společně povečeřeli a probrali plán vlastního formačního programu.
Následujícího rána jsme šli na mši do blízkého kolegiátního kostela sv. Petra a Pavla. Před eucharistií se ukázalo, že i na začátku týdne je v kostele kdo by posloužil, díky přítomnosti rytířů sv. Jana Pavla II., kteří jsou také příznivci Sdružení katolického apoštolátu. Po mši jsme se sestrami pomodlili ranní chvály a pallotinské modlitby, nasnídali jsme se a vykonali půlhodinovou adoraci, po níž začaly přednášky a osobní cvičení s vedoucí sestrou. Po obědě jsme si prohlíželi město a považovali jsme je za mimořádně půvabné díky množství staré zástavby v pruském stylu. Večer jsme na chvíli navštívili skupinu ZAK, která měla setkání v refektáři sester, a poté jsme na pozvání místního duchovenstva šli na faru, abychom skupině vyrostlé z prostředí školy nové evangelizace něco pověděli o našem charismatu a o našem semináři. Poté následovala večeře na faře a odpočinek u sester.
Poslední den setkání jsme se znovu zúčastnili mše sloužené v kolegiátním kostele, tentokrát otcem farářem Jarosławem Prusaczykem, který nás také pohostil snídaní. Na pohostinnost kněží z Lidzbarku určitě nezapomeneme. Následovala adorace a poslední setkání se sestrou Kingou. Po obědě jsme se vydali na zpáteční cestu do Ołtarzewa.
Než jsme se však vrátili, byli jsme pozváni otcem Janem Hasiukem z Lidzbarku do semináře warmijské arcidiecéze v Olsztyně. V nejstarším kněžském semináři v Polsku nás přijal bohoslovec Mateusz ze 4. ročníku. Provedl nás areálem, vyprávěl nám o životě alumnů z Warmie i o realitě pastorace v této části Polska.
Po návštěvě Olsztyna jsme už jeli přímo do Ołtarzewa. Toto setkání nám všem jistě mnohé objasnilo – nyní zbývá uvést do života to, co bylo objeveno.
Robert Pilarski, SAC
