24 hodinové čtení Nového zákona ve Fulneku

24 hodinové čtení Nového zákona ve Fulneku

Od pátku 27. 3. od 19:00 do sobotních večerních hodin 28. 3. ve farním kostele ve Fulneku se uskutečnila nepřetržitá četba Božího slova – Nového zákona.

Tato událost navázala na podzim loňského roku, kdy ve fulnecké farnosti proběhly lidové misie s mottem „Kráčejme společně“.

Čtenáři Božího slova se v rámci štafety pravidelně střídali, aby četba mohla plynule probíhat bez přestávky po celou noc i následující den.

Níže uvádíme několik svědectví z této akce a podnětů do budoucna.


Svědectví ze čtení Nového zákona

  • Za mě skvělá akce, jiná atmosféra než při mši svaté, skoro bych řekla, že jsem četbu doslova hltala, teda spíš poslech ostatních. Dost mě to povzbudilo v četbě Bible a doufám, že si to zase někdy zopakujeme.
  • Mi se to moc líbilo. Bylo to zase něco nového. Napřed sedět v téměř prázdném kostele a v tichosti poslouchat čtení byl super zážitek. A potom ta čtvrthodina při čtení utekla celkem rychle. Časově myslím, že to bylo tak akorát.
  • Číst delší dobu Nový zákon v kostele byla pro mě i mého může slavnostní událost a jsem za ni moc ráda. Vzbudilo to ve mně větší zájem o Boží slovo, i nadále při poslechu čtení v kostele jsem více soustředěná, než v minulosti. Kéž by to tak zůstalo co nejdéle, určitě jsem pro zopakování. Děkuji moc.
  • Byla jsem zapojena, četla jsem pro sebe a asi pro 5 přítomných. Zážitek mám duchovní.
  • Skvělá příležitost si prožít slovo Boží jiným způsobem než jen při mších a doma při četbě v tichosti sobě. Mělo to krásnou atmosféru a jedinečnost v tom si vše vyslechnout jinými ústy. Moc děkuji za uskutečnění. Doufám, že se podobná příležitost naskytne znovu. Modlím se za to a děkuji.
  • Do kostela jsem chtěla přijet o půl hodiny dříve, než začne má služba hlídání, abych se mohla opravdu soustředit na poslech čtené pasáže bez kontrolování času. A nedlouho poté, co jsem se usadila, zazněl příběh o Jairově dceři. A v něm slova ,,Neboj se, jen věř.“ – citát, který jsem si vybrala jako životní motto před přijetím svátosti biřmování. Náhoda? Nemyslím si…
  • Četla jsem dvakrát. Musím říct , že jsem se na čtení moc těšila a realita dokonce daleko předčila má očekávání. Bylo silné do kostela téměř nevidět a slyšet to, co čtu, zesíleně…Zůstalo mi několik silných momentů – říkat nahlas Ježíšova slova – (půjčit svoje ústa Jeho slovům)…Silné bylo číst text, který se mě hluboce dotýkal a promlouval do mé aktuální situace…“Toto je můj milovaný syn“ „Přinášeli k němu všechny nemocné…a on je uzdravoval“…. V noci pak na mě vyšel úryvek z mého nejoblíbenějšího evangelia podle Jana…a dokonce jeden z nejmilejších textů vůbec…A milým bonusem bylo, že když jsem poté seděla a naslouchala – četl se text, který jsem si kdysi vybrala jako svatební evangelium. Což mě jen utvrzuje v tom, že je Boží slovo milostným dopisem pro každého konkrétního člověka a že Bůh touží nás takto oslovovat…
  • Úžasná atmosféra, především za tmy, kdy člověk vešel v tichosti do kostela a tam slyšel Boží Slovo. S manželem nás to obrovsky naplnilo a následující dny jsme měli potřebu probírat, co jsme přečetli. Díky četbě jsme se dostali pro nás k méně známým úryvkům
  • Krásná akce, došlo mi, jak úplně jinak vnímám Slovo, když je čteno nahlas, protože obvykle jsem si ho četla potichu. Děkuji.
  • Klid, mír, pokoj a vnitřní ticho, nechtělo se mi domů

Návrhy a podněty k případnému opakování četby BIBLE

  • Určitě jsem pro, aby se to zase někdy zopakovalo. Mám jen jednu drobnou připomínku, která ani není tak moc důležitá – vzadu v kostele, kde byly hodiny a něco napsané, tam dát lepší světlo. To které tam bylo strašně oslňovalo a když se chtěl člověk podívat třeba na seznam, tak byl z toho světla oslepen. Ve tmě to bylo hodně kontrastní.
  • Čtenī z Bible v krásném kostele je prožitek větší, než čtení doma.
  • Starý zákon?
  • Je to jen detail, ale připadalo mi nepříjemné světlo zářivky, které osvětlovalo hodiny a rozpis. Možná by byla lepší nějaká lampa se žlutým světlem, trochu tlumenější. Každopádně se ráda znovu zapojím.

zdroj: ŘKF Fulnek