Svatý Vincenc Pallotti žil v Římě v první polovině 19. století. Byl horlivým knězem, člověkem hluboké modlitby a velké lásky k Bohu i lidem. Ačkoli vedl navenek obyčejný kněžský život, stal se inspirátorem díla, které dodnes oživuje víru a apoštolské nasazení v církvi.
Jeho největší touhou bylo probouzet víru a rozdmýchávat lásku ve všech pokřtěných. Z této touhy vznikla roku 1835 Unie katolického apoštolátu, společenství kněží i laiků, povolaných ke společné odpovědnosti za poslání církve.
Vincenc Pallotti se narodil 21. dubna 1795 v Římě, v obtížném období pro církev i Evropu. Francouzská revoluce, napoleonské války a společenské proměny oslabily náboženský život mnoha lidí. Právě v této době Bůh povolal muže, který znovu připomněl, že každý věřící je povolán k apoštolátu.
Pocházel z početné a zbožné rodiny. Jeho rodiče byli poctiví a hluboce věřící lidé. Už od dětství se Vincenc vyznačoval zbožností, láskou k modlitbě a citlivostí k chudým. Často ho bylo možné spatřit před Nejsvětější svátostí. Rád se dělil o to, co měl, s potřebnými.
Vincenc získal dobré vzdělání. Studoval v Římě a dosáhl doktorátů z filozofie a teologie. Toužil po řeholním životě, avšak ze zdravotních důvodů se stal diecézním knězem. Kněžské svěcení přijal 16. května 1818. Kněžství prožíval jako zvláštní dar Boží lásky.
Jako kněz byl mimořádně aktivní. Působil jako profesor teologie, kazatel, zpovědník a duchovní průvodce. Kázal také na ulicích a náměstích Říma, a proto byl nazýván „apoštolem Říma“. Jeho kázání byla jednoduchá, plná horlivosti a Božího milosrdenství. Mnoha lidem pomohl znovu nalézt cestu k Bohu.
Vincenc Pallotti pochopil, že poslání církve není úkolem pouze kněží. Všichni pokřtění – duchovní i laici – jsou odpovědní za hlásání evangelia. Z této myšlenky vzniklo Sdružení katolického apoštolátu, které bylo roku 1835 schváleno Apoštolským stolcem.
Členy sdružení se stali kněží, řeholníci i laici, spojení touhou sloužit církvi, pomáhat potřebným a podílet se na misijním poslání.
Vincenc Pallotti sloužil druhým s velkým nasazením až do konce svého života. V lednu roku 1850 vážně onemocněl poté, co pomohl prochladlému chudákovi. Zemřel 22. ledna 1850 ve věku 55 let. Před smrtí s jistotou říkal, že dílo katolického apoštolátu se bude dále rozvíjet a přinese mnoho dobra.
Myšlenky svatého Vincence Pallottiho předběhly svou dobu. Druhý vatikánský koncil potvrdil jeho učení o všeobecném apoštolátu laiků. Roku 1950 byl prohlášen za blahoslaveného a dne 20. ledna 1963 jej papež Jan XXIII. prohlásil za svatého.
Sv. Vincenc Pallotti zůstává světcem pro naši dobu – připomíná, že každý křesťan je povolán k živé, činné a láskyplné víře.
